Zrkadlo

Zrcadlo je pořádně zkroucené.
Jeho smyčky občas z nenadání zborcené
volně přechází v kroucení psacích písmen
tvořících slova, formujících věty
V jejichž kontextu
si zrcadlou uvědomuje
co v sobě vidí.

Po stranách popsaných skleněných stránek
jsou drobným zvláštně archaickým fontem
popsány stroje tak přesvědčivě
že věří ve svojí vlastní nepopsatelnost.

A se zaujetím si čtou větší písma
a jsou přesvědčeni
že takto dokonalá velká písmena
mohou být jen v jiném světě.
Že je sami stvořili.

Ale vždy je vidí jen v odrazu jediného zrcadla.
A když trochu cuknou hlavičkou
roztečou se a následně rozdrobí.
Pomalu přestali věřit že jsou vůbec někde pevně.

Hlavičky mají na tenkých krkách a nemají stativ
a tak berou tekutost a písmo jako opozita.

Proto asi vytvářejí nová zvlášť pevná písma
na zbylých místech stránky, u sebe doma.
Písmena střední velikosti
na nichž pod lupou vidíme známý archaický font.
Některá slova z těchto jejich písmen
s neuvěřitelnou úsporností napodobují obrovsky
rozsáhlé kusy jediného zrcadla.

Vždyť každé jedno jejich písmeno,
ta pevná písmena,
jsou tak moc lesklá.

Lesklá protože odrážejí to co se jimi rozhodli popsat.
Tvorové z archaického fontu
když uviděli velká písmena
udělala svoje tak moc lesklá
až z toho jednomu ukápne slza dojetí
v porovnání s jejich lesklostí vcelku matná.

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Povídky. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s